sobota 13. září 2014

                                                     Mlha a hluk

                                                  Pořádně to rozjeď, čéče!




Vyrazili sme. Už to přislo. Posledních 15 dnů, anebo prvních?
Nalodili sme se na bus. 3- hodinová cesta utekla. Krajina se jen míha, když sedíš s ženskou, jako je ona.



Čekání na letišti, ach to čekání. Čekáš, sedíš a třepeš hovadiny.
Holky dorazily, seznámení s Lídyí a Mišou a hned padlo pifko. Ještě aby né, kámo...
  Chytíme nejbližší vlak do Bergenu – čeká nás sedmi hodinovéj trip. Za okny nejdříve probíháj nížiny podel Osla, po pár hodinách se však začínáme šplhat do hor s tou naší bryčkou. Nejvyšší vrchol téhle trati leží 1222 metrů nad mořem s vesnicí a rozprostírá se před náma parádní náhorní plošina Hardangervidda. Samé šutry, ostrůvky v tyrkysově se zelenajících jezerách a ovce

                                     




     TY sou všude...


Bergen je spíš maloMĚSTO, než královské město ze starých časů. Úzké uličky se kroutí směrem k centru, snad všechny. Tam najdeš supr rybí trh s různýma druhama všech těch mořských potvor.    
                                                                Voda se houpá
                                                                  až u toho mola-
                                                           loď v dáli!



Kousek vod tamaď sme našli Bryggen, velmi starou hanzovní část města.Líbilo by se mě to víc, kdyby tam nebylo tolik suvenýrářu. (a všude kupy turistů – neříkám, že nejsem, ale znáš to. Takové ty typy, vytáhlé ponožky, kapsička v předu...)V dřívějších dobách byla tahle část oddělená pomyslnou čárou od zbytku – místní pánové (hanzovní obchodníci, povětšinou německého původu) nesměli nic s místními devčaty. Dva tisíce kupců a námořníku z Německa. TADY. A KURVY přes cestu...




V přístavu -
čejky žerou langusty
co jim hodíš!

Vožrali sme se. Na nábřeží. Holky dovezly tatranský čaj, peckovní to chlast. Pak sme ještě obešli kus města, ten rytmus tě potom pohltí.Vyškrábali sme se na Fløibanen, jeden ze sedmi vrcholů obklopujících město a taky vyhlídkový plácek.




                                                       Písek prsty jen
lehounce obalí-
       vůně moře!        
       





















Oslo train station, sedum ráno a my se, ještě zalepení z vlaku (chrápali sme celou cestu z Bergenu), vytřepali na totálně plný nádr, rozloučili ses Livkou a šlo se. Směr Anker hostel. Cesta je dlouhá jak máš ty tuny kravin na zádech, zapadli sme do parku a dotáhli tu LAHEV a to I přesto, že sem volal na hotel, jestli můžem dojít hned tak z rána. Nakonec sme se dotáhli kolem druhé




Oslo je fajn city. Všechny ty velké ulice plné života, davy, co proudí sem a tam, jak krev v žilách a co tě strhnou sebou ať chceš nebo né. Občas se zastavíš, sedneš, a jen tak přemýšlíš o příbězích. Třeba ta kočka na rohu, co má krásné kozy. Nebo ten Polák támhle “KURWA”.



















Noo, výlet na lodi na fjordy byl parádní. Kliiid.Voda šumí a ty vnímáš TO. Taky sme tam měli nějaké holky, z Italska či co, a ty prozpěvovaly, něco jako sbor. Lidi furt jenom pičujou. “ Držte hubu, bežte radši fetovat”...
Voběhli sme taky pár galerií, obrazy co sou šupa.Munch a jeho “scream” ve dvou verzích, nějaký Piccaso a Gaugin. Trocha Moneta i Maneta.



 Nějaké sochy Gustava Vigelanda a park Vigeland.Ten je tež plný jeho sculptur, soch mužu i žen zmražených v pohybu.









Jeden OKAMŽIK je VEČNOST, VĚČNOST je obsažena v každém OKAMŽIKU...










Pár dnů sme se takhle courali a nakonec stejně skončili na letišti.






P.s. Díky Ti, Slavko, za některé z tvých fotografií
P.s.s. Díky vám devčata, za hezké úsměvy :)

Žádné komentáře:

Okomentovat