Tak tahle akce byla fakt hustá, oblaka kouře z cigaret, vůně pečící se mouky a příjemné teplo. Za voknem vidíš padat déšť, ty si vychutnáváš domácí, typicky chleba a je ti fajn.
K
tomu samozřejmě kaffe. To se tady pije prostě furt, rozumíš.
Ráno, v poledne, na večeři, před spánkem, během spánku. Just
every time you want...
Paní
máma zdatně válela těsto, rozválila si to až na tenoučkou
placku, že už to snad víc nejde. Pak šup s tím na velký sporák
a jedééém. Jan vše obratně přehazoval, překrýval, votáčel a
jiné všemožné kousky předváděl. A to na prostoru zhruba 2 krát
2 metry. Úžasná harmonie...
Nakonec
sme dělali, teda ONI, já jen očumoval, druhý speciální typ,
ale
fakt už nevím název. Ale je to něco jako palačinky.
Well, what I talk about, just everything is saved in a small pieces of a day, you know. What is future, past?... You can look for life, but life is here, just now...
Žádné komentáře:
Okomentovat