cup of World

Rozjeď to kámo...   http://www.youtube.com/watch?v=xvCEgNgphyQ


Kolem týhle cesty byla řada potíží. Zapoměl sem adresu na vstupence, pak sme měli problém s dopravou, ale spíš však s domluvu...

Rozumíš, autobus, ten zatracenej autobus nejel, NIKDO nejel. Skejsli sme na nástupišťi dvě hodiny, naštěstí od tamaď jel i vlak, takže sme nakonec vyrazili na cestu.

    And then we HIT the road... 

                                                                                                                                                            

Cesta byla fajn, víš co, krajina plná sněhu, větrné vlny z vlaku lámou vzduch a vytvářejí parádní obrazce.

Welcome at Lillehammer...

Na kopci to bylo fajn, zima, lyže, sníh, ale žádné KAFFFFFFE...

 

Skááákej kámo, ty skoky mě vážně bavily. Válej si to 9 pětek v hodce a hoppa. Nedal bych to, kolena by se mi roztřepaly, jen co bych vylez nahoru. 

                        

                   Obdivuju ty LIDI , 

       pokřižujou se a prostě jedou vstříc 

       všem nebeským vozům. Pane jo!!!                                                  

   

Ponoříš se do ničeho. Jen tak ti vítr profukuje ksicht, hlava musí být prázdná všeho. TO je ono, oni to mus mít...

Byla tam obrovská parta Poláků, narvaní jak děla, a jen pořvávali to svoje “ KURWA wieš “. Veselá partička. Pak sme je potkali ještě na vlakáči, pohukovali tam po jedné slečně, co se tam vrtěla a uklízela...

                                   Flate brød 

                                                                         

 Tak tahle akce byla fakt hustá, oblaka kouře z cigaret, vůně pečící se mouky a příjemné teplo. Za voknem vidíš padat déšť, ty si vychutnáváš domácí, typicky chleba a je ti fajn. 

K tomu samozřejmě kaffe. To se tady pije prostě furt, rozumíš. Ráno, v poledne, na večeři, před spánkem, během spánku. Just every time you want...

  Would you like a coffe?

Paní máma zdatně válela těsto, rozválila si to až na tenoučkou placku, že už to snad víc nejde. Pak šup s tím na velký sporák a jedééém. Jan vše obratně přehazoval, překrýval, votáčel a jiné všemožné kousky předváděl. A to na prostoru zhruba 2 krát 2 metry. Úžasná harmonie...

   

                  Nakonec sme dělali, teda ONI, já jen očumoval, druhý speciální typ, 

ale fakt už nevím název. Ale je to něco jako palačinky.

 

 

                                                                     Well,                                                                                                                                      what I talk about, just everything is saved in a small pieces of a day, you know.                                                                                                                                                                                                                                        What is future, past?... You can look for life, but life is here, just now...                                                               

                                                                                   a Misty Gloaming

                                          http://www.youtube.com/watch?v=mInz0tet410
                                             Sound waves comes through an ears into a mind 

Vše se utápí v mlze...není nic, 
                jen teď, právě teď.

                        
                          Just now...

                              Noow...

"You know buddy,

          how is the feeling when you lose something what you've never had?"

                   "Yoo, I'd like chocolate cream, a big portion heey!!!"  

       

Though Death may take me in his cruel clutch

My verse will give men joy -

It is a monument Time cannot touch

Nor wind nor rain destroy

           

                            

                            

                            -Firdausi, poems from the Persian

Třebas Smrt může mě krutým sevřením vzít

Můj verš dá lidem štěstí -

Je to vyznání jež Čas nemůže ovlivnit

Ani vítr ni déšť jej nezničí       

For scattered petals never sigh,

Nor for To-morrow vainly cry,

Be happy now, Dear Heart, and do not fear

That any moment of our love can die

                -Omar Khayyam, poems from the Persian

V rozptýlené lístky nikdy nevzdychej,

Ani pro Zí-třejší marný pláč,

Šťastná buď teď, 

Drahá Lásko, a nelituj                     Že každý okamžik naší vášně může zmřít.

                                                                             









                                                                             

                                                                Ztracená.

                         V pustině z kamene,

                          postavená

Být kamenem,

to se nevyplatí-

stále dřepíš.

Body is Bodhi tree.

Mind is clear mirror´s stand.

Always clean, clean, clean.

Don´t keep dust.

Bodhi has no tree.

Clear mirror has no stand.

Originally nothing.

Where is dust?

         A prostě doholá la lá

Just intro dude!

http://www.youtube.com/watch?v=v1Zwyb-MUQ8

-“ Tak a teď máme celé stádo skinheadů.”

 “ Jó, přesně, až na to že jediná nevoholená část je hlava! “

                                         Z rozhovoru Jessieho a Franka.

                   Někdy žiju na venkově,

                    někdy žiju ve městě,

                    tak mě někdy napadá,

                    že bych skočil do řeky...a utopil se.

                                            

            

-Z písně “Dobrou noc, Ireno”,

  od Huddie Ledbettera a Johna Lomaxe

                        Prostě sme začali, dali se do toho.
                        Bylo to 43 krav na oholení, celé tělo.



Don´t think about it... Just do it. 

Celé to zabralo pár dnů, pár kopanců pod pás a do krku, rozumíš, musíš jim holit úplně všechny části, nohy, udder, břicho...

Aale ten relax. Zapomeneš, nevzpomeneš, prostě holíš. 

Což mi připomína, taky bych si měl oholit ten svůj KSICHT, voháknout se a vyrazit někam na párty.

Jo a taky nás čekalo zastřihnutí rohů

.Že ale ty telata padly rychle, sotva jim napíchnul uspávadlo, netrvalo to ani 5 minut.

Zvedla se vlna smradu, kouřová oblaka a bylo hotovo. 

In order I´m not forget...
a little stuff makes me happy. 

 Imagine!! 

You ride by this jam jar, you´re driving it eight fives per hour and a God´s music roars of loudspeakers.

Černé -

tohle kaffe vždycky je

-a silné jak čert !

Vydali sme se taky do Otty a celé to tam prolítli, nějaká místní oslava čehosi, ulice se plní davama. Všude je narváno. Ticho dne...

Jen ti muzikanti to dokázali pěkně rozpálit, doběla. Škoda, že už balí a vidíš ty jejich černé futrály, jak mizí kdesi v dálce pod schody.

  

Jen tak, na břehu té řeky... Vi har Sol.

Slunce? Dej sí, čéče...