Jednota

 

                                    Jedna k rozehřátí

Nic

Poznenáhlu přichází uvědomění já. Stovek, tisícu, ba miliónů Já. Všechny touhy, neprožité i realizované bolesti a lásky se vznáší jsoucnem a čekají, jako semena, na správné podmínky projevení. A ty se objevují stále znovu a znovu při všech těch životech, kterými jsem prošel. Tisíce chvil se vrší na hoře, hoře karmy, ale proč. Vše je učení jednoty.

Pak náhle se proháním větrem, jsem vítr. Jsem horou, jež svým svitem zalévá právě se probouzející slunce a tyčím se tu již tisíciletí, pomalu rostu a vidím růsty i pády menších tvorů. Zažívám neprožité, jsem slunce paprsek pronikající tmou, prapůvodní tmou, prosvětluji ji a zahřívám.

Toliko životů, kterými se ubírá Ja, tolik strasti a utrpení, mnoho radosti zažil jsem a prožívám.

                   Hora veselá

                            zpátky má svou bradu,

                                                Sola står opp !

Příběh Inky

Mé ruce křídly ptáka jsou. Spoutané. Nemohu, seč se snažím sebevíc, je roztáhnout, uletět. Ach svoboda. Pláču. 

Pomalu otevírám svá ztežklá víčka. Vidím nohy. Končetiny mne, Inky. Ruce mé jsou jako v ohni, nemohu s něma hnout. Pozvolna zvedám svou ztežklo hlavu až je uvidím, svázané v zápěstí nad ní. Visím uvázaný v jakési temné jeskyni. Jen nejasné světlo pochodně se komíhá po hrubě otesaných stěnách z tvrdého kamene.

Cítím smutek. Brzo zde zemřu. Lítost. Lítost nad těmi, kdo dali přednost žluti kamene před láskou.

Chlad plní celou jeskyni. Už přichází. Závoj temnoty halí mé tělo. Bojím se. Sám. Pláču a oddávám se. Sám. Se všemi v srdci. 

Mahá prádžňá párámita hrdaja sútra

                  Dnešní inspirace
Je to už dlouho, co jsem tu nic nedal a události posledních dní mě vedou k tomu sem naložit jednu ze dvou pro mě dosti důležitých súter, asice sútra srdce. Překlad jsem si dovolil, bez laskavého svolení půjčit ze školy Kwam Um.
Ps.písnička není k věci, ale dnes mne nakopla více než tři šálky maté.
Bódhisattva Avalokitéšvara, hluboce praktikující prádžňá párámitu, vnímá prázdnotu všech pěti skandh a je zachráněn od všeho utrpení. 
Šáripútro, forma se neliší od prázdnoty a prázdnota od formy. Forma je prázdnotou a prázdnota je formou. Pocity, vjemy, podněty i vědomí jsou také takové. 
Šáripútro, všechny dharmy jsou prázdné, neobjevují se ani nemizí, nejsou nečisté ani čisté, nerostou ani neubývají. 
A tak v prázdnotě není žádná forma, pocity, vjemy, podněty, ani vědomí. Žádné oči, uši, nos, jazyk, tělo, ani mysl, žádná barva, zvuk, vůně, chuť, dotek, ani myšlenka, žádná říše očí ani žádná z dalších říší. Žádná nevědomost ani konec nevědomosti, a tak je to až po stáří a smrt. 
Žádné utrpení, žádné vznikání, žádné zastavení, cesta, ani poznání. Žádné dosažení ani nic k dosahování. Bódhisattva závisí na prádžňá párámitě – mysl není překážkou, bez překážek není strachu. Dalek mylných názorů přebývá v nirváně. Všichni buddhové tří světů závisí na prádžňá párámitě a dosahují anuttara samjak sambódhi. 
Věz tedy, že prádžňá párámita je velká mantra nade vše chápání velká jasná mantra, nejdokonalejší mantra, nejvyšší mantra, která tiší všechno utrpení, pravdivá a bez chyby. 
Hlásej tedy mantru prádžňá párámity, hlásej mantru, která zní: 
gaté gaté paragaté parasamgaté bódhi sváhá              gaté gaté paragaté parasamgaté bódhi sváhá              gaté gaté paragaté parasamgaté bódhi sváhá

        les roste sám

                    v potu je sadíš!

        hele liška

                                                                         Děti si hrají

                                                                    koleje rozestavěné

                                                                          toho křiku!

                            Srdce pláče-

                                    když vidíš odcházet

                                                    vše jen snem zdá se.

                        Ranní slunce-

                vznáší se nad mlhou

        tráva šustí

                                                                        Otevři srdce

                                                                vidíš světa takovost

                                                                        sedni a jeď!

                                Ó jak jasné je

                                při čtení knihy jen 

                            Hora je Horou

Haiku je mé, kdyby se někomu chtělo mne pochválit, čekám.

Na závěr si dovolím citovat diamantovou sůtru, o jejiž ostrost jsem se opravdu pořezal. Z překladu Jiřího Holby:

                        Sarvadharmá buddhadharmá iti

                 सर्वधर्म बौद्धधर्म इति                          

               Všechny dharmy jsou Buddhovy dharmy