Budišov nad Budišovkou
Dnes se zaměřím na tento malý důl, zasazený v srdci lesů Vítkovska, i s jeho střídmější strojní výbavou.
Důl Radim započal těžbu okolo roku 1850 a postupně prošel rukama řady majitelů. Původní chodby byly široké jen na důlní vozík a současní majitelé museli celé štoly uzpůsobit pro nynější težkou techniku. Pro srovnání se tehdejší výtěžnost pohybovala v rozmezí pouze 8-10 procent, zatímco dnes se zpracovává vše, co se vytěží a tak by se s mírnou nadsázkou tedy dalo říct, že i kamenný prach si přijde na své, což posunuje využití ke 100 procent.
Kámen zde rostlý je sediment se svislým uložením, což dává horníkům výhodu- skála je samosvorná a není potřeba železných výztuží v chodbách. Celková délka chodeb je zhruba 2 kilometry s výškou 3 a šířkou 4 metry. Podotýkám, že se teží pouze na vrstevnici a chodby směřují spíše vzhůru, než pod zem, protože jít tímto směrem by přinášelo nemalá úskalí- je zde velké množství podzemní vody, která by se musela odčerpávat.
Hlavním tahounem “party“ je univerzální nakládací stroj NSU 1E, ukončený upínací hlavou, na kterou si dle potřeby horníci uchytí potřebné nářadí- lopatu, frézu, pilu, vrtačku nebo zbíjecí kladivo. Dobývání kamene se dnes dělá právě tímto strojem a to tak, že se v chodbě prvně předrazí prostor široký 2 a hluboký 4, až 5 metrů a následně se pomocí pilového kotouče vyřezávají pásy požadované šíře a posledním krokem je jejich vylamování zbíjecím kladivem. Tento způsob je ke kameni mnohem šetrnější, než v komunistické éře používané trhací práce. Ty bohužel dokázaly kameny potrhat a narušit strukturu, což mnohdy vedlo k menší stabilitě a lámavosti.
Kameny se pak dopravují ven, pro další přebírku, pomocí 6 tunového dampra firmy Thwaites.
Důl prozatím těží jen kameny přírodnějšího charakteru, formátované pouze na velikost euro palet, do budoucna však majitelé plánují rozšířit výrobu a pomocí kamenických pil formátovat, vyrábět obklady a jiné. Jako hlavní cíl si majitelé stanovili se dopracovat ke kvalitě pro výrobu střešních tašek, protože z dob minulych stále přežívají nejznámější památky pokryte právě břidlicí z tohoto lomu- Pražský hrad, Týnský chrám, Chrám Sv. Víta a jiné.
Břidlice z tohoto lomu je modrošedá, až rezavá. Je nehořlavá, mrazuvzdorná a odolná proti povětrnostním vlivům. Obsah křemíku je vysoký (48%) a kámen ma velmi dobrou štěpnost a vynikající mechanickou pevnost. Proto i při malých tloušťkách, 4-8 cm, unese několik tun.
O další práce se stará pásový nakladač Sunward a kolový nakladač Caterpillar.
Za spolupráci děkuji týmu dolu Radim.
Text Petr Kubeň
