Drammen ´eN´ base

Na začátku byla věta - “pučíme si káru?!” Dostali sme parádní C4-ku aa už sme jeli. A way has been loong, about 400 miles...

Tak tenhle kostelík je hodně starý, postavený kolem 13. století. Celý ze dřeva, akorát mě tam chybi trošku oken, ale tohleto je u norských kostelů docela bežné.

Jakmile vstoupíš na ´svatou´ půdu začne to. Všechno ztichne, nikde nikdo, posvátná úcta halí tohle místo odpočinku a vstupu do nových sfér. I slunce má tady výrazně tmavší barvu, nehledě na chuťi. Ta se na jazyku lepí, přežvykuju a prostupuje mě to až do samého nitra...

                                                                           I                                  do not know why, maybe I like a cyberpunk, but this photography looks just as from Blade Runner movie. “It won´t be a brighter futere, machines comes now. But I AM one of a men, who will change the world.”

                                                                                                                                                                  

 Ale jinak sme na místě, kde stojí největší skokánský můstek v Norsku, “Vikersundbakken”. Byla to fakt síla, jen vyšlapat nahoru a to sme použili schody kolem. Si představ čéče, sedíš na hoře, na nohách lyže a kus hadrů, helma a rukavice. A pod tebou 220 metrů. Jedééééém. Vítr do plachet, nebo proti??musí to být šílený pocit...

Taky sme trochu prochodili Drammen, jedno skoro přístavní městečko na jihu. Líbílo se mi to tam, i když zevly potkáš asi všude. Ale kdyby se alespoň nějakou čiností snažili vydělávat prachy, šupnout si před sebe fotku ŽENUŠKY A DĚTÍ z Jerevanu. Čekat...

http://cs.wikipedia.org/wiki/Drammen

 http://en.wikipedia.org/wiki/Bragernes_Church

                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                               Krajina kolem je parádní, všude zamrzle stromy, jezera a další zmrzlé věci. Ale sníh už pomalu ustupuje. The spring is coming.Ale kousek dál je možné jít jen tak ven, projít se polem a vychutnat večerní mléčnou dráhu, pára se ti rozplývá nad hlavou a ty TO VÍŠ...

                                   Víš jak, je to fajn, sedíš, piješ víno a kecáš.
                                               Tenhle víkend, sem si faakt parádně užil. 
                                                        A pak taky díkec, velký díkec,
                                                   kamarádům, které sem potkal a poznal

A jeden pohled průčelím vstříc kobaltovým skřítkům. Prej teda stále těží, ale jakmile uvidí člověka, zmizí.

Poslední fotografie tak trošku “Kubenovka”

                        Hezký den, kámo...