HVHJ


Turn on
tune in
and drop out...

http://www.youtube.com/watch?v=UtQpSGyPCBE

Who wants have a good without wrong, tidiness without mess, doesn´t understand the principles of the heaven and the land. Doesn´t know how things hang together...                                                                           Cuang-c, Great and Small ( Velké a Malé)

             
Dříve, než se rozzlobíš nad svým 
neblahým osudem,
měl by sis uvědomit,
že problémy a bolesti,
které tě sužují,
sis přivodil sám,

a to svými vlastními činy...

                                        Nazývejte mě, prosím, mými pravými jmény.
                                                                   (báseň od vietnamského buddhisty Thič Nhat Hahna)

Neříkejte, že zítra odejdu, protože i dnes stále přicházím.

Pozorně se dívejte:

Přicházím každou vteřinou, abych se stal

pupenem na jarní vetvičce,

drobným ptáčkem s dosud křehkými křidélky,

učícím se zpívat v novém hnízdě,

housenkou v srdci květu,

drahokamem ukrytým v kameni.

Stále přicházím smát se a plakat,bát se a doufat,

rytmem mého srdce je narození a smrt všeho živého.

                                       
Jsem jepice, proměňujíci se na vodní hladině

a jsem pták, který s příchodem jara doletí včas, aby jepici pozřel.

Jsem žába šťastně plující v průzračné vodě rybníku a jsem úžovkou,

která se tiše blíží a žábou se nakrmí.

Jsem děcko v Ugandě, jen kost a kůže,

s nohama tenkýma jak bambusové hůlky,

a jsem obchodník se zbraňemi, který smrtící zbraně do Ugandy prodává.

Jsem dvanáctiletá dívka, uprchlice na malé bárce, která se vrhá do oceánu poté,

co ji znásilnil pirát, a jsem ten pirát se srdcem dosud neschopným vidět a milovat.

Jsem členem politbyra

s obrovskou mocí ve svých rukou

a jsem oním mužem,

který svůj dluh musí splatit krví

mému lidu pozvolna umírajícímu

v táboře nucených prací.

Má radost je jako jaro, jež zahřívá květiny, aby rozkvétaly na všech cestách života.

Má bolest je jako řeka slzí, tak obrovská, že naplní všechny čtyři oceány.

Nazývejte mě, prosím, mými pravými jmény, abych slyšel současně svůj pláč i smích,

abych viděl, že má bolest I radost jedno jsou

Nazývejtě mě, prosím, mými pravými jmény, abych procitl a aby brána mého srdce

mohla zůstat otevřená, ta brána soucitu....

a Mess

Tak tahle stránka vzniká jen pro to, že si to přejou přátele. Je to trošku zmatek, takže... Phill Glass

                         http://www.youtube.com/watch?v=r34abqPim8k&list=RDQcmsoYLjVXk

Pro mě je CESTA, vlastně jakákoliv Cesta, synonymem svobody. 

Našlapuješ si to, kilometry se míjí, krajina mění. Ale pokaždé MUSÍ skončit. 

 Záleží pak jen na tobě, jestli prochrápeš většinu...   

Navšťívil sem lillehammerské kunstmuseum a pak taky Fabriken. 

Jo a tady, to je place, kde se rodi TO umění.

Vypadalo to božsky, všude cákance různých barev, skicáky, šťetce a spoousta obrazů.

 Dvě fotografie co se sem opravdu nehodí, na druhou stranu ZMATEK je ZMATEK

A nakonec vedla má pouť přes okraj duhy až domů, kde na mne už čekala nová hrobka...

 Je to model Cheopsovy pyramidy, přesná zmenšenina, tak přesná, jak jen to šlo.

K tomu je na stěnách použitý Sanskrt, aby to bylo zajímavější. Jsou to pasáže z tantrické jógy.

Nakonec se rád vracíš domů, ale kde JE doma?

( speciální pozdrav pro tu, která jistě ví a tuší,
 zaslouží si mé uznání, ba nevědomky, 
stále mne tlačí dopředu (alespoň v něčem) )

                                            cup of World

Rozjeď to kámo...   http://www.youtube.com/watch?v=xvCEgNgphyQ


Kolem týhle cesty byla řada potíží. Zapoměl sem adresu na vstupence, pak sme měli problém s dopravou, ale spíš však s domluvu...

Rozumíš, autobus, ten zatracenej autobus nejel, NIKDO nejel. Skejsli sme na nástupišťi dvě hodiny, naštěstí od tamaď jel i vlak, takže sme nakonec vyrazili na cestu.

    And then we HIT the road... 

                                                                                                                                                            

Cesta byla fajn, víš co, krajina plná sněhu, větrné vlny z vlaku lámou vzduch a vytvářejí parádní obrazce.

Welcome at Lillehammer...

Na kopci to bylo fajn, zima, lyže, sníh, ale žádné KAFFFFFFE...

 

Skááákej kámo, ty skoky mě vážně bavily. Válej si to 9 pětek v hodce a hoppa. Nedal bych to, kolena by se mi roztřepaly, jen co bych vylez nahoru. 

                        

                   Obdivuju ty LIDI , 

       pokřižujou se a prostě jedou vstříc 

       všem nebeským vozům. Pane jo!!!                                                  

   

Ponoříš se do ničeho. Jen tak ti vítr profukuje ksicht, hlava musí být prázdná všeho. TO je ono, oni to mus mít...

Byla tam obrovská parta Poláků, narvaní jak děla, a jen pořvávali to svoje “ KURWA wieš “. Veselá partička. Pak sme je potkali ještě na vlakáči, pohukovali tam po jedné slečně, co se tam vrtěla a uklízela...

                                   Flate brød 

                                                                         

 Tak tahle akce byla fakt hustá, oblaka kouře z cigaret, vůně pečící se mouky a příjemné teplo. Za voknem vidíš padat déšť, ty si vychutnáváš domácí, typicky chleba a je ti fajn. 

K tomu samozřejmě kaffe. To se tady pije prostě furt, rozumíš. Ráno, v poledne, na večeři, před spánkem, během spánku. Just every time you want...

  Would you like a coffe?

Paní máma zdatně válela těsto, rozválila si to až na tenoučkou placku, že už to snad víc nejde. Pak šup s tím na velký sporák a jedééém. Jan vše obratně přehazoval, překrýval, votáčel a jiné všemožné kousky předváděl. A to na prostoru zhruba 2 krát 2 metry. Úžasná harmonie...

   

                  Nakonec sme dělali, teda ONI, já jen očumoval, druhý speciální typ, 

ale fakt už nevím název. Ale je to něco jako palačinky.

 

 

                                                                     Well,                                                                                                                                      what I talk about, just everything is saved in a small pieces of a day, you know.                                                                                                                                                                                                                                        What is future, past?... You can look for life, but life is here, just now...